Jak jsem se stal v socialismu nezaměstnaným.
Byl jsem ředitelem jednoho velkého koncernového podniku. Kávu mi vařila sličná sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 613. Jednou za mnou přišli soudruzi, abych zaplatil 5000 korun na pohřeb člena ÚV KSČ. Řekl jsem, že za 5000 pohřbím celý ÚV sám.
Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku. Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603. Jednou za mnou přišli soudruzi a vyčetli mi, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl jsem, že kdybych věděl, že je opravdu poslední, přišel bych i s transparentem.
Od té doby jsem dělal mistra. Do práce jsem jezdil vlastním autem, kávu jsem si dělal sám. Na zdi jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy. Jednou za mnou přišli soudruzi a řekli mi, abych tu kurvu sundal. Tak jsem sundal Husáka.
Od té doby jsem pracoval ve výkopu. Do práce jsem jezdil na kole a kávu si nosil v termosce. Když jsem kopal, přišli za mnou soudruzi, abych si uklidil kolo, že pojede sovětská delegace. Řekl jsem, že nemusí mít strach, že mám dobře zamčené.
A od té doby jsem byl nezaměstnaný.